Úvodní stránka Senát



Press centrum
  Vyhledat:   Řadit podle:  
strana 1/13

11.10.2010 - Pithart dostal v Lipsku cenu za česko-německé porozumění

Berlín 11. října (zpravodaj ČTK) - Místopředseda Senátu Petr Pithart dnes v Lipsku dostal Uměleckou cenu česko-německého porozumění pro rok 2010. Spolu s ním toto ocenění udělované od roku 1994 získala i místopředsedkyně německo-české parlamentní skupiny ve Spolkovém sněmu Petra Ernstbergerová. V minulosti jím byli vyznamenáni mimo jiných bývalý prezident Richard von Weizsäcker, nedávno zesnulý básník Ludvík Kundera nebo někdejší ministři zahraničí Jiří Dienstbier a Hans-Dietrich Genscher.

"Je to mimořádně sympatická cena a ten seznam přede mnou mi vyrazil dech," řekl ještě před udělením ČTK Pithart, který prý sám ani netušil, kdo všechno patří mezi laureáty tohoto v Česku nepříliš známého ocenění.

Předává se každý rok střídavě v ČR a v Německu dvěma osobnostem z každé strany hranice, které se zasazují za usmíření mezi Čechy a Němci, odbourávání vzájemných předsudků a zlepšení spolupráce mezi oběma zeměmi. Cena není dotována žádnou částkou. Český držitel dostane dílo německého umělce a naopak.

Cenu uděluje mnichovský Spolek Adalberta Stiftera, drážďanská Nadace Brücke/Most, sdružení Collegium Bohemicum z Ústí nad Labem, Pražský literární dům autorů německého jazyka, berlínské Mezinárodní kulturní sdružení pro arte vivendi a Unie pro dobré sousedství česky a německy hovořících zemí z Prahy.

Pitharta jury ocenila za jeho "dlouholeté a mimořádné angažmá v německo-českých vztazích". Ještě jako předseda české vlády v letech 1990 až 1992 mimo jiné oficiálně navštívil Bavorsko, zatímco šéf mnichovské vlády do Prahy dosud nezavítal, a v roce 1995 patřil mezi signatáře česko-sudetoněmecké iniciativy Smíření 95. Stejně jako vládní představitelé v Praze a v Berlíně i Pithart hodnotí současné německo-české vztahy jako velmi dobré.

"Podél hranice, kde byly v minulosti komplikované, jsou poměry bezvadné. Vztahy mezi metropolemi jsou také bez mráčku," soudí místopředseda Senátu. To, že určité skupiny v obou zemích "dráždí některé nezacelené rány", považuje za přirozené. "Celkem, když to ale spočítám, tak jsou ty vztahy skvělé," domnívá se signatář Charty 77 a jeden ze zakladatelů Občanského fóra.

"Nejvíce si přeji, aby naši lidé přestali Německo srovnávat s Bavorskem a Bavorsko se sudetoněmeckým svazem," uzavřel Pithart, který za své zásluhy o česko-německé porozumění obdržel už před dvěma roky Velký kříž s hvězdou a šerpou za zásluhy o Německo, který mu propůjčil tehdejší německý prezident Horst Köhler.

Sudetoněmecké krajanské sdružení (SL) jako střechová organizace všech Němců, kteří museli po roce 1945 opustit Československo, usiluje o zrušení takzvaných Benešových dekretů. Na jejich základě byla po druhé světové válce tehdejší asi třímilionová německá menšina v Československu zbavena občanství a majetku. Česká vláda ale zrušení těchto zákonných nařízení prezidenta Edvarda Beneše odmítá, což komplikuje vztahy mezi Prahou a SL, potažmo bavorskou vládou, jejíž předseda je patronem sudetských Němců.

13.5.2009 - Události a komentáře, ústavní zákon o zkrácení pátého volebního období

Moderátor

Pane místopředsedo, ústavní zákon o zkrácení pátého volebního období sněmovny dnes prošel drtivou většinou. Proti bylo jen 9 poslanců z˙těch 189 přítomných. Jste zklamán jejich postojem?

Petr Pithart /KDU-ČSL/, místopředseda Senátu Parlamentu ČR:

Já jsem to očekával. Ale právě tak neztrácím naději, že Senát se zachová jinak.

Moderátor

A ta naděje se opírá o nějaká tvrdá data od vašich kolegů?

Petr Pithart /KDU-ČSL/, místopředseda Senátu Parlamentu ČR:

Ta naděje se opírá o to, že jsme před 4 lety a já rád přiznám, že to bylo z˙dílny občanské demokratické strany, připravili pravidlo pro takovou to situaci. Tenkrát to podepsalo, ten návrh, 31 senátorů ODS, to je docela výjimečné, všichni. A pro bylo 62 senátorů, nikdo nebyl proti. Já očekávám, že se přihlásíme ke svému dílu a že nepřistoupíme na tento způsob, který je z˙mnoha hledisek naprosto nepřijatelný.

Moderátor

K˙těm se dostaneme, ale vy tedy předpokládáte nebo přál byste si, aby se senátoři vrátili k˙tomuto zmiňovanému staršímu návrhu a aby ten ústavní zákon, který dnes prošel sněmovnou, zamítli?

Petr Pithart /KDU-ČSL/, místopředseda Senátu Parlamentu ČR:

Ano.

Moderátor

Začal už jste shromažďovat hlasy pro případnou ústavní stížnost?

Petr Pithart /KDU-ČSL/, místopředseda Senátu Parlamentu ČR:

No to samozřejmě, že ne. Protože já čekám, jak dopadne to hlasování. A teprve pak bude možné dávat dohromady hlasy. Já bych chtěl ještě říci, že tu je ještě další možnost, o které se nemluví. On totiž každá poslankyně, každý poslanec je nositelem práva na nerušený výkon politického mandátu, a k˙ústavnímu soudu se může obrátit jedna každá poslankyně, jeden každý poslanec, protože byli zbaveni tohoto práva způsobem, který nepokládají ústavní, takže to nemusí být jenom 17 senátorů. To může být taky jeden poslanec, jedna poslankyně.

Moderátor

Zatím ještě nebylo slyšet ani od jednoho z˙těch kritiků v˙Poslanecké sněmovně tohoto ústavního zákona, že by se k˙tomuto chystali. Víte o něčem takovém, pane místopředsedo?

Petr Pithart /KDU-ČSL/, místopředseda Senátu Parlamentu ČR:

To je předčasné. Nevím.

Moderátor

Tak pojďme s˙dovolením fabulovat, ale faktem zůstává, že ODS a ČSSD mají v˙Senátu většinu. Když to tak říkajíc dají dohromady. Jejich poslanci v˙Poslanecké sněmovně ruku v˙ruce odhlasovali, ten zákon, dá se tedy tak trochu předpokládat, že možná senátoři tentokrát uposlechnou? Kdyby uposlechly a Senát ten ústavní zákon o ukrácení pátého volebního období jaksi schválil?

Petr Pithart /KDU-ČSL/, místopředseda Senátu Parlamentu ČR:

Kdyby poslechli, tak by nevyužili zcela výjimečné možnosti. Ukázat před naší veřejností proč máme dvě komory a v˙čem je role Senátu nezastupitelná. Taková příležitost se už dlouho nenaskytne. A já si myslím, že právě tím návrhem na doplnění článku 35 před 4 lety jsme dali najevo, že jsme si vědomi naší role a že si nepřejeme takováto řešení, jaká dneska předvedla Poslanecká sněmovna.

Moderátor

Ale, pane místopředsedo Pitharte, vy tady v˙podstatě říkáte, že apelujete spíš na morální vlastnosti senátor. Aby se už sebrali, vrátili se tady k˙tomu předchozímu návrhu, který už odsouhlasili. A kde máte tu jistotu, že to vyslyší ten apel.

Petr Pithart /KDU-ČSL/, místopředseda Senátu Parlamentu ČR:

Já neapeluji na jejich morálku. Já apeluji na jejich slib senátorský, že budou dodržovat ústavu a právní řád této země. Protože to, co se stalo ve sněmovně, to je otázka, jestli to vůbec je ústavní zákon. Ústava, no samozřejmě, protože ústavní zákon není to, co formálně označíte adjektivem ústavní, ale k˙čemu jsou poslanci a senátoři zmocněni ústavou. A oni jsou zmocněni, to je také článek 9, ale písmeno 1, měnit a doplňovat ústavu, ale to co se stalo, není ani změna ani doplnění ústavy.

Moderátor

Není to jednorázová změna ústavy?

Petr Pithart /KDU-ČSL/, místopředseda Senátu Parlamentu ČR:

Není to jednorázová změna. Já dokonce řeknu, že to není protiústavní, je to něco horšího. Poslanecká sněmovna dala najevo nebo chovala se, tak jako kdyby ústava vůbec nebyla. Vůbec nebyla. To není změna, to není doplnění. Ono se říká, že obešli ústavu, ani toto slovo se mi nezdá být dosti výstižné. Je to takové jakoby ohleduplné neb. Oni se chovali, jako kdyby ústava nebyla. Ale k˙tomu zmocnění nejsou.

Moderátor

Na druhou stranu popravdě řečeno, mě se to nechtělo příliš připomínat, protože vy jste před 11 lety poté, co jste hlasoval pro podobně laděný zákon o zkrácení volebního období, tehdejší Poslanecké sněmovny, tak jste se druhý den v˙tisku za to rozhodnutí omlouval. Ale přesto

Petr Pithart /KDU-ČSL/, místopředseda Senátu Parlamentu ČR:

...ale je dobře, že jste to připomněl.

Moderátor

Tehdy jste pro takový zákon hlasoval.

Petr Pithart /KDU-ČSL/, místopředseda Senátu Parlamentu ČR:

Já jsem byl předseda Senátu. A tehdy, kdybychom podstupovali podle ústavy, tak by se stalo, že by druhé volby do Senátu, první byly 96, druhé 98, spadly do jednoho termínu s˙volbami do sněmovny. A od té chvíle by Senát úplně ztratil smysl. Protože by to nebyla jiná komora, byla by to menší sněmovna. A já jsem tehdy u vědomí mé povinnosti jako předsedy bránit tu instituci, tak jsem tenkrát hlasoval pro. A dneska řeknu, že i to byla chyby. A já jsem se za to omluvil. I to byla chyba, protože jediná priorita, pro nás je dodržet ústavu, všechno ostatní je vedlejší.

Moderátor

Vraťme se prosím, pane místopředsedo j mému předpokladu, nebo možná fabulaci, že Senát tento zákon, který je oficiálně nazván ústavním zákonem, který dnes Poslaneckou sněmovnou prošel, bude schváleni senátem. Tak v˙takovém případě podáte tu ústavní stížnost?

Petr Pithart /KDU-ČSL/, místopředseda Senátu Parlamentu ČR:

Bude-li nás 16, se mnou 17, tak ano. Ale jak jsem řekl, můžeme počítat s˙tím, že se najdou paní poslankyně, páni poslanci, kteří se sami obrátí na ústavní soud, a on bude muset jejich stížnost vyřešit.

Moderátor

Kromě toho počtu, který je nezbytný 17 senátorů pro podání ústavní stížnosti, také další kritérium zda pokusíte předložit tuto normu ústavnímu soudu? Čistě jen to, že bude schválena senátem? Nebo ještě uvažujete o něčem jiném, jako o podmínkách podání té stížnosti?

Petr Pithart /KDU-ČSL/, místopředseda Senátu Parlamentu ČR:

Ne, ta stížnost jako už mám v˙hlavě a doufám, že nejsem sám.

Moderátor

A v to doufáte nebo to víte? Neříkejte mi, že se svými kolegy senátory, kteří jsou podobně myšlenkově naladěni, o tom nemluvíte?

Petr Pithart /KDU-ČSL/, místopředseda Senátu Parlamentu ČR:

Tak např. senátorský klub křesťanských demokratů je v˙tom za jedno. Už to dávno řekla křesťansko demokratická strana, že my jsme připraveni působit pro předčasné volby, ale jedině ústavní cestou. To jsme řekli už dávno a já si myslím, že i v˙řadách ODS je mnoho těch, kteří mají dneska velké trápení, protože oni před pěti lety co si odhlasovali pro tento případ, aby to mohlo být použito, a teď to zahodí? A nebudou se ke svému dílu hlásit? To si nedovedu představit, já vím, že mnozí z nich jsou velmi svědomití senátoři a myslím, že se dost trápí teď.

Moderátor

Tak to je stále ta varianta, že Senát ten ústavní zákon neschválí a teď ta horší varianta, minimálně z˙vašeho pohledu, pane místopředsedo, že ho schválí. Tak máte jistotu, že těch dalších 16 hlasů seženete?

Petr Pithart /KDU-ČSL/, místopředseda Senátu Parlamentu ČR:

No to už jsem řekl tady víckrát. Samozřejmě, že nemám. Nemám.

Moderátor

Tu ústavní stížnost byste podal i s˙tím vědomím, že byste tou distancí, kdyby ústavní soud jednal o té stížnosti, způsobil i to, že by vláda Jana Fischera vládla např. až do řádných voleb červnu příštího roku?

Petr Pithart /KDU-ČSL/, místopředseda Senátu Parlamentu ČR:

Pane Veselovský, já neřeším vládu. Já dělám všechno pro to, abychom dodrželi základní pravidla našeho politického života. A abychom nezměnili to co je nezrušitelné. To jsou ty principy, na kterých všechno stojí. A mezi ně patří vláda na určitý čas. S˙tím se prostě nemůže hnout. A to je to, co by prostě ústavní sud podle mého názoru musel vzít v˙úvahu a musel by nám dát za pravdu. To je článek 9, to jsou nezrušitelné principy demokratického a právního státu.

Moderátor

Řekněte mi prosím tedy vaší představu, co by se po 25. březnu tohoto roku, tedy po vyslovení nedůvěry Topolánkově vládě mnělo dít tak, aby to bylo přesně podle ústavního pořádku ČR?

Petr Pithart /KDU-ČSL/, místopředseda Senátu Parlamentu ČR:

No tak bylo by potřeba vrátit se k˙tomu senátnímu návrhu, senátem už prošel, ve sněmovně už je. Začal tam být projednáván. Je možné, že by mohl doznat nějakých modifikací. Mohlo by to být tak, že by bylo potřeba k tomu souhlasu Poslanecké sněmovny třeba ne 101, ale 120. ale v˙zásadě ten princip je k˙dispozici, a já dost dobře nechápu, proč Poslanecké sněmovna volí tento způsob. Ani určitě, protože se dvě velké strany dohodly, to vyvolává nepříjemné asociace na opoziční smlouvu.

Moderátor

Je tedy vláda Jana Fischera de facto poziční smlouvou?

Petr Pithart /KDU-ČSL/, místopředseda Senátu Parlamentu ČR:

Ne, ne to není, to není.

Moderátor

Protože minimálně se tam účastní alespoň jaksi malou částí Strana zelených.

Petr Pithart /KDU-ČSL/, místopředseda Senátu Parlamentu ČR:

Ne opoziční smlouva znamenala něco jiného. Opoziční smlouva znamenala dohodu, že po dobu vlády jedné strany, ono to bylo napsáno, tak, že by to platilo potom, i kdyby se vystřídali, prostě se nesáhne k˙těm nejdůsažnějším prostředkům. To jste, nebude vyvoláno hlasování o nedůvěře vládě a za to se zaplatilo funkcemi v˙ústavních orgánech a nejenom těmi. To byla opoziční smlouva.

Moderátor

Pane místopředsedo, ještě jedna poslední otázka, ta se také týká ústavy. Předseda Strany zelených Martin Bursík dnes mluvil ještě o další změně ústavy. Říkal, že by bylo třeba ústavu změnit, tak aby podle ní bylo možno odvolat prezidenta. Je to dobrý nápad?

Petr Pithart /KDU-ČSL/, místopředseda Senátu Parlamentu ČR:

Tak ústava zná institut, kterému se v˙Americe říká impeatschment. Já si myslím, bylo by to dosti neobvyklé a já si myslím, že existují prostředky, já vím, co měl pan předseda Bursík namysli, ale mě tohle to nenapadá. Já si vzpomínám na, zase spoléhám asi, jak vy řeknete na morálku, vzpomínám si na situaci, v˙únoru 48., byla schválena ústav 9. května, to už byla tedy ústava lido-demo a prezident Beneš ji odmítl podepsat. Ale věděl, co bude následovat. Věděl, že musí abdikovat. Nepodepsal, abdikoval.

Moderátor

Pane místopředsedo, děkuji za váš čas a za váš komentář. Hezký večer, na shledanou.

Petr Pithart /KDU-ČSL/, místopředseda Senátu Parlamentu ČR:

Děkuji.

10.4.2009 - Ústavní stížnost na náhubkový zákon do 14 dnů, MfDnes

Praha - Ústavní stížnost na novelu trestního řádu, která zakazuje zveřejnění identity obětí zločinů (byť politiků) a informací z odposlechů, bude hotova do dvou týdnů. Řekl to včera místopředseda Senátu Petr Pithart, který je iniciátorem stížnosti. "Pracuje na tom Jaroslav Fenyk, profesor trestního práva na Masarykově a Karlově univerzitě," uvedl Pithart. Pro předložení stížnosti, kterou musí podepsat nejméně 17 senátorů, má dostatečnou podporu. "Problémy s podpisy nebudou, naopak. Možná že tady bude stát malá velká fronta," řekl Pithart.

Takzvaný náhubkový zákon zakazuje pod pokutou 5 milionů a 5 let vězení i zveřejnění policejních odposlechů či informací, které mohou vést k odhalení totožnosti oběti zločinu. Podle odpůrců zákona to porušuje ústavou zaručené právo na svobodu projevu a právo na informace.

6.4.2009 - "Náhubkový" zákon před Ústavní soud, Respekt

Novela trestního zákona, známá jako "náhubkový" zákon, která od začátku dubna zakazuje médiím zveřejňovat informace z policejních odposlechů a jména obětí trestních činů, půjde před Ústavní soud. Stížnost proti zákonu připravuje senátor Petr Pithart (KDU-ČSL). Ten už sehnal potřebnou podporu sedmnácti kolegů z horní komory parlamentu a oslovil právníky, kteří mají podání zpracovat. Novelu, kterou připravil poslanec ODS Marek Benda a která dle jeho slov má "omezit šíření drbů a pikanterií z odposlechů", vyvolala masivní odpor zástupců médií, kteří ji považují za drastické omezení svobody projevu. Vetovat zákon odmítl i prezident Klaus.

29.9.2008 - Pithart dostane od americké organizace Masarykovu cenu

Praha 25. září (ČTK) - Místopředseda Senátu Petr Pithart dostane od organizace American Freedom Alliance Masarykovou cenu. Nadace se mu ji rozhodla udělit při vzpomínkovém setkání k 70. výročí podpisu mnichovské dohody, které pořádá v neděli v Los Angeles. Polistopadový premiér Pithart podle informací ČTK cenu dostane za svůj přínos k budování svobodného českého státu.

Spolu s ním bude oceněn Medailí svobody, spojenou se jménem bývalého britského premiéra Winstona Churchilla, také nedávný australský premiér John Howard.

Pithart se předání ceny přímo nezúčastní, protože se zotavuje po operaci páteře a lékaři mu tak dlouhou cestu nedoporučili. Místo něj cenu převezme český generální konzul v Los Angeles Daniel Kummermann. Pithart si ale ocenění podle svých slov váží jako "příslušník národa, který Mnichovem utrpěl ránu, ze které se dodnes vzpamatovává, když hledá své místo ve světě".

Jedním z důsledků mnichovské dohody z roku 1938, v níž západoevropští spojenci kývli na to, že hitlerovskému Německu připadnou česká pohraniční území, byl podle Pitharta i komunistický převrat v Československu o deset let později. Uzavření mnichovské dohody bez zástupců země, které se týkala, považuje Pithart za největší zradu 20. století. Připomínka tehdejších událostí je podle Pitharta především výzvou: "Nedopusťme, abychom zůstali v předpokoji těch, kteří rozhodují o našem osudu."

American Freedom Alliance je poměrně novou organizací. Vznikla loni v květnu s cílem podporovat multikulturní volnou výměnu názorů a svobodu svědomí bez ohledu na náboženství. Organizace se nejen prostřednictvím různých akcí snaží budovat spojenectví mezi komunitami různé víry na podporu a ochranu etických zásad a morálních hodnot, vystupuje proti antisemitismu a fašismu.

3.7.2008 - Senátoři kritizují MŽP a píšou premiérovi: Šumava věcí celé vlády

Praha 3. července (ČTK) - Někteří senátoři, mezi nimi i dva místopředsedové horní komory a dva ministři, žádají premiéra Mirka Topolánka (ODS), aby otázku dalšího postupu na Šumavě řešil kabinet. Dvacítka členů Senátu se na předsedu vlády obrátila dopisem, jehož text má ČTK k dispozici. Nelíbí se jim, jak si dosud počíná ministerstvo životního prostředí (MŽP). Podle nich úřad v čele s šéfem zelených Martinem Bursíkem nedostatečně bojuje s kůrovcem, a Šumavu tím ohrožuje.

MŽP ale uvedlo, že není důvod, aby problematiku Šumavy řešila vláda, jak to požaduje například i jihočeský hejtman Jan Zahradník. Nejde o hospodářské lesy a dosavadní činnost v parku není v rozporu s jeho posláním, sdělila ČTK Jarmila Krebsová z tiskového odboru ministerstva.

Senátor a starosta Hluboké nad Vltavou Tomáš Jirsa (ODS) i další signatáři si ale myslí něco jiného. "Dvě stě let se zasahovalo proti kůrovci a najednou se přestane, to je prostě lumpárna," řekl dnes ČTK. Kromě něj svůj podpis připojili i další senátoři ODS, KDU-ČSL a ČSSD - například vicepremiér a předseda KDU-ČSL Jiří Čunek, lidovecký místopředseda Senátu Petr Pithart, ministr kultury Václav Jehlička (KDU-ČSL), místopředseda horní komory Jiří Šneberger (ODS) a senátorka ČSSD Jiřina Rippelová.

Jirsa uvedl, že dopis spolupodepsali ti, kteří byli ve středu zrovna přítomni v Senátu. Je přesvědčen o tom, že podpis by jinak pod text připojily tři čtvrtiny z 81 senátorů. "To rozčilení (z postupu MŽP) je obrovské," dodal. Odmítl argumenty, podle nichž jde zastáncům boje s kůrovcem o vytěžení šumavských lesů. "Nikdo nechce dřevo z Šumavy odvážet," prohlásil.

Spor o to, zda těžit stromy napadené lýkožroutem smrkovým i v nejpřísněji střežené I. zóně národního parku, nebo zda les ponechat přirozenému vývoji, dlouhodobě rozděluje odbornou veřejnost, ale právě i politiky.

Senátoři v dopise premiérovi mimo jiné napsali, že ministerstvo uplatňuje na Šumavě k ochraně přírody "přinejlepším sporný postup". MŽP podle nich nebere ohled na otázky regionálního rozvoje, turistiky, názory obcí a zájmy obyvatel regionu. "Nedostatečná ochrana ... pak vede k celoplošným rozpadům lesa se všemi negativními následky pro krajinu, klima, vodohospodářské poměry i místní obyvatele," uvádějí mimo jiné v dopise. Topolánka proto žádají, aby se věcí zabývala celá vláda a nenechávala ji jen MŽP. "To provádí bezprecedentní experiment, který bude (nebo také nebude) ospravedlněn nejdříve až v příštím století," napsali. Na Šumavě se podle nich dějí nevratné škody.

Národní park Šumava má rozlohu přes 69.000 hektarů. Je tak největším národním parkem v republice. Zahrnuje nejcennější partie Šumavy. Rozkládá se podél státní hranice s Německem a Rakouskem od Železné Rudy po Zvonkovou u přehradní nádrže Lipno.

Jan Hrdlička Soňa Remešová rot

23.6.2008 - Petr Pithart převzal ve středu 18. června Velký kříž s hvězdou a šerpou za zásluhy o Německo, který mu propůjčil prezident Horst Köhler.

První místopředseda Senátu Petr Pithart převzal ve středu 18. června Velký kříž s hvězdou a šerpou za zásluhy o Německo, který mu propůjčil prezident Horst Köhler. Vysoké státní vyznamenání Pithartovi předal německý velvyslanec Helmut Elfenkämper. "Petr Pithart se výjimečnou polickou angažovaností a dlouholetým zasazováním se o smíření mezi Němci a Čechy zasloužil o Spolkovou republiku Německo," uvedl při předávání velvyslanec. Záslužný řád Spolkové republiky Německo byl založen v roce 1951 německým prezidentem Theodorem Heussem. Řád je propůjčován prezidentem za významné politické, hospodářsko-sociální a duchovní výkony a za mimořádné zásluhy o Spolkovou republiku Německo.

5.1.2008 - Návštěva místopředsedy Senátu PČR u o.s. Boii v Nasavrkách

V pondělí 10. prosince navštívil Nasavrky doc. JUDr. Petr Pithart CSc. V rámci své návštěvy se sešel se členy občanského sdružení Boii, kterého je sám od roku 2002 členem. Členové občanského sdružení Boii představili panu místopředsedovi své úspěchy, kterých dosáhli v roce 2007. Mezi největěší patří již téměř dokončené rozšíření expozice Po stopách Keltů na zámku v Nasavrkách a pořádání keltských svátků ve spolupráci se skupinou mladých lidí v rámci grantu Make a Connection.

Součástí rozšíření je vytvoření a zprovoznění Multimediálního informačního systému, kde návštěvníci mohou nalézt informace o oppidech ve středoevropském regionu - celkem je zařazeno přes 14 lokalit včetně všech českých. MIS bude k dispozici návštěvníkům na jaře 2008 prostřednictvím dotykové obrazovky a při větším počtu pak i protřednictví projekce. Druhou části, kterou se Boii mohlo pochlubit, je bezpochyby hraný dokumentární film "Příběh kamene", který se podařilo Boii vytvořit na jaře a v létě 2007 ve spoluráci s agenturou Armentum -Tomáš Mangel.

Pan místopředseda bedlivě poslouchal a vyjádřil občanskému sdruženi uznání. Přislíbil pak Boii i pomoc v jeho další činnosti.

Za návštěvu děkujeme, vážíme si jí.


  ZpetPrvní stranaPředchozí stranaDalší stranaPoslední strana  

Code by NMS Dev